6. neděle velikonoční B 2018

1. ČTENÍ Sk 10, 25-26. 34-35. 44-48

Čtení ze Skutků apoštolů.

  Když Petr přišel do Césareje, Kornélius mu šel vstříc a padl mu v hluboké úctě k nohám. Ale Petr ho zvedl se slovy: "Vstaň! Vždyť i já jsem jen člověk." Tu se Petr ujal slova a promluvil: "Teď opravdu chápu, že Bůh nikomu nestraní, ale v každém národě že je mu milý ten, kdo se ho bojí a dělá, co je správné."
   Když ještě Petr mluvil, sestoupil Duch svatý na všechny, kdo tu řeč poslouchali. A žasli věřící obrácení ze židovství, kteří přišli s Petrem, že i na pohany byl vylit dar Ducha svatého. Slyšeli totiž, jak mluví (cizími) jazyky a velebí Boha.
   Tehdy Petr řekl: "Může někdo odpírat křestní vodu těm, kteří jako my přijali Ducha svatého?" Pak rozkázal, aby je pokřtili ve jménu Ježíše Krista. Potom ho prosili, aby ( u nich ) zůstal ještě několik dní.


Žl 98 (97), 1. 2-3ab. 3cd-4 Odp.: srv. 2
Odp.: Hospodin zjevil svou spásu před zraky pohanů. nebo: Aleluja.

Zpívejte Hospodinu píseň novou, neboť učinil podivuhodné věci. Vítězství je dílem jeho pra-vice, jeho svatého ramene.
Odp.
Hospodin uvedl ve známost svou spásu, před zraky pohanů zjevil svou spravedlnost. Rozpomenul se na svou dobrotu a věrnost Izraelovu domu.
Odp.
Všechny končiny země uzřely spásu našeho Boha. Jásejte Hospodinu, všechny země, radujte se, plesejte a hrejte!
Odp.


2. ČTENÍ 1 Jan 4, 7-10

Čtení z prvního listu svatého apoštola Jana.

  Milovaní, milujme se navzájem, protože láska je z Boha, a každý, kdo miluje, je zrozen z Boha a poznává Boha. Kdo nemiluje, Boha nepoznal, protože Bůh je láska. V tom se ukázala Boží láska k nám, že Bůh poslal na svět svého jednorozeného Syna, abychom měli život skrze něho. V tom záleží láska: ne že my jsme milovali Boha, ale že on si zamiloval nás a poslal svého Syna jako smírnou oběť za naše hříchy.


EVANGELIUM Jan 15, 9-17

Slova svatého evangelia podle Jana.

Ježíš řekl svým učedníkům:
   "Jako Otec miloval mne, tak já jsem miloval vás. Zůstaňte v mé lásce. Zachováte-li moje přikázání, zůstanete v mé lásce, jako jsem já zachovával přikázání svého Otce a zůstávám v jeho lásce.
   To jsem k vám mluvil, aby moje radost byla ve vás a aby se vaše radost naplnila.
   To je mé přikázání: Milujte se navzájem, jak jsem já miloval vás. Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo za své přátele položí svůj život.
   Vy jste moji přátelé, když děláte, co já vám ukládám. Už vás nenazývám služebníky, protože služebník neví, co dělá jeho pán. Nazval jsem vás přáteli, protože vám jsem oznámil všechno, co jsem slyšel od svého Otce.
   Ne vy jste si vyvolili mne, ale já jsem vyvolil vás a určil jsem vás k tomu, abyste šli a přinášeli užitek a váš užitek aby byl trvalý. Potom vám Otec dá všechno, oč ho budete prosit ve jménu mém.
   To vám přikazuji: Milujte se navzájem."

Slůvko pro děti:

Milé děti, jak můžeme nejlépe poznat Pána Boha? Když chodíme do náboženství, tak je to dobré, ale nestačí to. Když si čteme nějaké vhodné knížky, tak je to taky dobré, ale taky to nestačí. Když si čteme Písmo Svaté, tak je to ještě lepší, ale pořád to nestačí. Ale svatý Jan nám dnes říká, jak Boha poznáme nejlépe – když se učíme mít se rádi.

Milí bratři a sestry,

Dnešní druhé čtení a evangelium jsou shrnutím a jádrem Janova svědectví o tajemství Boha jako Lásky. Hned třikrát se v nich vyskytuje hlavní křesťanské přikázání: milujte se navzájem, či milujme se navzájem. A to ostatní, co je v druhém čtení a evangeliu napsáno, je prostě komentář k tomuto základnímu přikázání lásky. Jsou to témata pro svatého Jana typická.  Kdo miluje, poznává Boha – a kdo nemiluje, Boha nepoznal, i kdyby znal Písmo svaté nazpaměť a četl stohy teologických pojednání. Zároveň ten, kdo miluje, činí neviditelného a neuchopitelného Boha v tomto světě viditelným a přítomným.

Potud jistě radostně a ochotně se svatým Janem souhlasíme; jenomže na jednom místě dnešního evangelia Ježíš podává přesnější definici onoho svého Milujte se navzájem.  Říká, že se máme milovat tak, jako On miloval nás. Je to výzva k tomu, abychom se zahleděli na Ježíšův život jako celek; abychom pravdivě viděli způsob, kterým miluje On. Je třeba rozjímat evangelium, aby nám došlo, co tím Ježíš přesně myslí. A pokud tak učiníme, začínáme mít problém, protože se nám zjevuje pravá tvář lásky. Můžeme si připomenout jen něco málo z toho, co Ježíš učí a koná. Říká například, že máme milovat nepřátele. Nebo že máme vždycky odpustit těm, kteří nám ublížili. Nebo ještě poznáváme, že láska nemusí mít úplně idylickou a pokojnou podobu – Ježíš zcela nepochybně miluje i obchodníky, které důtkami vyhání z chrámu.

Nejdůležitější z toho všeho však je, že Ježíšova láska se především zjevuje na kříži. Má podobu naprostého vydání sebe sama. Ježíš nám to ústy svatého Jana připomíná i dnes: Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo za své přátele položí svůj život. A to je největší kámen úrazu. Asi dokážeme i obyčejným rozumem pochopit, že je potřeba odpouštět; možná i to, že živit v sobě nenávist k nepřátelům nakonec vede ke smrtícímu konfliktu; a víme také, že ti, kdo se mají rádi, k sobě vždycky nejsou jako dvě hrdličky. Ale z toho, že bychom měli darovat sami sebe až do sebezmaření, máme úzkost. Velmi jsme si zvykli na to, že je potřeba realizovat sebe sama, že máme chránit a rozvíjet svůj život, že máme být zdraví, úspěšní a šťastní. Možná, kdybychom jako křesťané neměli obraz ukřižovaného Krista před očima každý den a nebyli na tento symbol tak zvyklí, znovu bychom si uvědomili, co vlastně znamená, a hodně by nás to znepokojilo.

Pokud jsme v našem rozjímání došli až sem, je třeba výpověď dnešních textů ještě doplnit o první čtení. Je to úryvek ze Skutků apoštolů a hovoří se v něm o Duchu svatém. Skutky začínají Ježíšovým nanebevstoupením a posléze sesláním slíbeného Ducha svatého; a to, co následuje, je zhruba řečeno vyprávění o tom, co Duch svatý v prvotní církvi působil. Duch svatý dává učedníkům sílu konat to, co jim předtím Ježíš řekl. Přestávají se bát o svůj život, neohroženě svědčí a konají podobné mocné skutky, jako předtím sám Ježíš. A s námi je to právě tak: milovat jako On miloval nás, darovat sama sebe, nemůžeme jinak než v síle jeho Ducha. Ježíš dnes učedníkům dává nové přikázání, aby se navzájem milovali do krajnosti - ale o něco málo později jim k tomu daruje i potřebnou milost, aby to dokázali.