8. neděle v mezidobí A - 2017

1. ČTENÍ Iz 49, 14-15

Čtení z knihy proroka Izaiáše. 

    Sión říká: "Hospodin mě opustil, Pán na mě zapomněl."
Copak může zapomenout žena na své nemluvně, není jí líto plodu vlastního těla? I kdyby ona zapomněla, já přece na tebe nezapomenu! 

Žl 62 (61), 2-3. 6-7. 8-9ab Odp.: 6a
Odp.: Jen v Bohu odpočívej, má duše.

Jen v Bohu odpočívá má duše, od něho je má spása. Jen on je má skála a spása, má tvrz, nic mnou nepohne.
Odp.
Jen v Bohu odpočívej, má duše, od něho pochází to, v co doufám. Jen on je má skála a spása, má tvrz, nepohnu se!
Odp.
U Boha je má spása a sláva, má pevná skála: mé útočiště je v Bohu. Lidé, doufejte v něho v každé době, před ním vylejte své srdce.
Odp. 

2. ČTENÍ 1 Kor 4, 1-5

Čtení z prvního listu svatého apoštola Pavla Korinťanům. 

Bratři a sestry!
    Ať se každý na nás dívá jako na Kristovy služebníky a správce Božích tajemství. A když tedy někdo něco spravuje, požaduje se ovšem od něho, aby na něj bylo spolehnutí.
    Mně na tam pramálo záleží, abych byl posuzován od vás. nebo od nějakého jiného lidského soudu. Ale ani já sám sebe neposuzuji. Moje svědomí mně sice nic nevyčítá, ale tím ještě nejsem ospravedlněn. Úsudek o mně patří Pánu.
    Proto nic nesuďte předčasně, než přijde Pán. On také vynese na světlo věci, které jsou dosud ukryty v temnotách, a učiní, že bude zřejmé, jaké měl kdo úmysly. A teprve tehdy může každý dostat od Boha chválu. 

EVANGELIUM Mt 6, 24-34

Slova svatého evangelia podle Matouše. 

Ježíš řekl svým učedníkům:
    "Nikdo nemůže sloužit dvěma pánům. Bud' jednoho bude zanedbávat a druhého milovat, nebo se bude prvního držet a druhým pohrdne. Nemůžete sloužit Bohu i mamonu.
    Proto vám říkám: Nedělejte si starosti o svůj život, co budete jíst (nebo co budete pít), ani o své tělo, do čeho se budete oblékat. Což není život víc než jídlo a tělo víc než šaty? Podívejte se na ptáky: Nesejí ani nežnou ani neshromažďují do stodol, a váš nebeský Otec je živí. Copak nejste o mnoho cennější než oni?
    Kdo z vás si může svou starostlivostí prodloužit život o jedinou chvilku?
    A proč si děláte starosti o svoje oblečení? Pozorujte polní lilie, jak rostou: nelopotí se, nepředou - a říkám vám: Ani Šalomoun v celé své nádheře nebyl tak oblečen jako jedna z nich! Jestliže tedy Bůh tak obléká polní trávu, která dnes je a zítra se hodí do pece, čím spíše vás, malověrní!
    Nedělejte si proto starosti a neříkejte: Co budeme jíst? nebo: Co budeme pít? nebo: Do čeho se oblečeme? Po tom všem se shánějí pohané. Váš nebeský Otec přece ví, že to všechno potřebujete. Nejprve tedy hledejte ( jeho ) království a jeho spravedlnost, a to všechno vám bude přidáno.
    Nedělejte si, proto starosti o zítřek, vždyť zítřek bude mít své vlastní starosti. Každý den má dost svého trápení."

Milí bratři a sestry,

Dnešní Boží slovo má již vnitřní souvislost s nadcházející postní dobou. Postem, modlitbou a almužnou se budeme snažit mimo jiné léčit právě ono rozdělení srdce, o kterém hovoří Ježíš v uvozující větě dnešního evangelia. Můžeme si ve světle Ježíšových slov uvědomit, že opravdu sloužíme dvěma pánům, a že jeden nakonec musí nabýt vrchu.

To. čemu sloužíme, čemu věnujeme většinu času i sil, je nakonec to, od čeho očekáváme spásu, záchranu a zachování života. Může to být jenom jedno - buď je to vztah k Bohu, nebo něco jiného - prakticky tedy zabezpečení sebe sama, které se v naší civilizaci víceméně kryje s politickými a ekonomickými prostředky a s vědeckotechnickým pokrokem.

V extrémní formě je toto dilema popsáno v jedné pasáži ze sci-fi románu Krásný Nový svět britského spisovatele Aldouse Huxleyho. Na Zemi v daleké budoucnosti existuje společnost, kde naprosto zaniklo náboženství a tradiční rodina, všechny děti se rodí ze zkumavky, každý člen společnosti žije v přesvědčení, že je zcela šťastný a náplní života je pouze práce, konzum a zábava. Jedna z postav, člen desetičlenné globální vlády, vytahuje v jedné scéně na konci románu z trezoru Bibli, knihu Následování Krista a nejmenovanou knihu kardinála Newmana a říká: Bůh není slučitelný s technikou, vědeckou medicínou a všeobecným blahobytem. Musíte si vybrat. Naše společnost si vybrala techniku, medicínu a všeobecný blahobyt. Proto musíme mít všechny tyhle knihy zavřené v sejfu.

V prvním čtení z proroka Izajáše je popsána existenční situace, ve které je pokušení očekávat spásu od něčeho jiného než od Boha zvlášť silné. Je to tenkrát, jestliže člověk zakouší opuštěnost od Boha, jako Sión – tedy lid Izraele – v babylónském zajetí. Hospodin mne opustil, Pán na mne zapomněl. Pokud se Bůh zdá vzdálený a mlčící, člověku zdánlivě nezbývá nic jiného, než si pomoci sám – začne si automaticky dělat starosti, o kterých Ježíš hovoří v evangeliu: Co budeme jíst? Co budeme pít? Do čeho se oblečeme? Důležitý je zde onen budoucí čas; základní starost je tato: Nikdo mi nepomůže, jsem sám, co se mnou bude?

Vyústěním těchto úvah samozřejmě nemůže být pobídka, abychom upadli do naprosté pasivity a vůbec nepoužívali výdobytků civilizace – těmi jsou koneckonců už i oheň a kolo. Jde o to, od koho – či od čeho - vlastně očekávám spásu, co mi může přinést plnost života a štěstí, co může uspokojit nejhlubší touhy mého srdce? Jsme –li stvořeni pro společenství lásky s Bohem a druhými lidmi, pak nic, co si sami můžeme dát, nám nejhlubší štěstí a smysl nemůže přinést.

Ježíš nám v evangeliu dává za vzor ptáky a květiny – Boží tvory, kteří žijí jen z toho, co jim nebeský Otec daruje. Stává se zde zřejmým, že je něco, co může darovat jenom sám Bůh – tedy prostá existence. To, co si zařizujeme sami, je vlastně jen jakási přidaná hodnota, zvýšení kvality života či oddálení smrti. Ale samotné bytí si nikdy dát sami nemůžeme.

Další důležitou výpovědí dnešního Božího slova pak je to, že Bůh ve skutečnosti není vzdálený a mlčící, i když to tak někdy vypadá. Copak může zapomenout žena na své nemluvně, není jí líto plodu vlastního těla? ptá se Izajáš. A láska Otcova je nekonečně niternější a silnější: I kdyby některé zapomněly, já na Tebe nezapomenu! A Ježíš na konci dnešního evangelia nás ubezpečuje o tom, že Otec se stará: Váš nebeský otec přece ví, že to všechno potřebujete. Hledejte tedy nejprve Boží království a všechno ostatní vám bude přidáno.