sobota 27. února 2016

3. neděle postní C – krátké zamyšlení nad evangeliem

EVANGELIUM Lk 13,1-9
Slova svatého evangelia podle Lukáše.
    V té době přišli k Ježíšovi se zprávou o Galilejcích, jejichž krev smísil Pilát s krví jejich obětních zvířat. Řekl jim na to:
    "Myslíte, že ti Galilejci, když to museli vytrpět, byli větší hříšníci než ostatní Galilejci? Ne, říkám vám; když se však neobrátíte, všichni podobně zahynete.
    Anebo oněch osmnáct, na které padla věž v Siloe a usmrtila je: myslíte, že byli větší viníci než ostatní obyvatelé Jeruzaléma? Ne, říkám vám; když se však neobrátíte, všichni právě tak zahynete."
    Vypravoval pak toto podobenství: "Jeden člověk měl na své vinici zasazený fíkovník a přišel na něm hledat ovoce, ale nic nenašel. Proto řekl vinaři:
    'Hle, už tři léta přicházím hledat ovoce na tomto fíkovníku, a nic nenacházím. Poraz ho! Proč má zabírat půdu?' On mu však odpověděl: 'Pane, nech ho tu ještě tento rok.
    Okopám ho a pohnojím, snad příště ovoce ponese. Jestliže ne, dáš ho pak porazit.'


Ježíšovo dnešní podobenství je typický příběh s otevřeným koncem. Nevíme, jak fíkovník nakonec dopadne; jestli opravdu ponese příští rok plody a všechno bude v pořádku, nebo jestli neponese a bude poražen, nebo jestli se celý příběh bude za rok opakovat stejně.  Potud by se mohlo jevit  nejednoznačně i jeho poselství pro nás, zde a nyní.
Podobenství o neplodném fíkovníku však velmi výrazně odkazuje na jiná místa v Písmu: můžeme si při slyšení tohoto slova vzpomenout na kázání Jana Křtitele ve třetí kapitole Matoušova evangelia: Sekera je už přiložena ke kořeni stromu a každý strom, který nenese ovoce, bude vyťat a hozen do ohně. Ale zároveň - naštěstí - také na Ježíšovu řeč o kmeni a ratolestech v patnácté kapitole evangelia podle Jana:  Jako ratolest nemůže nést ovoce sama od sebe, nezůstane-li při kmeni, tak ani vy, nezůstanete-li ve mně.
Právě skrze tyto odkazy chápeme, co nám dnešní podobenství chce říci. Bez spojení s ním, bez toho, aby se On o nás staral, nemáme šanci nést ovoce. Alespoň ne to, které má Ježíš na mysli – ovoce Jeho lásky, lásky, která trvá věčně, lásky Ducha svatého.  Proto není dnešní evangelium především varováním nebo morálním apelem typu seber se a už konečně se sebou začni něco dělat, nebo špatně dopadneš. Je to výzva k tomu, abychom byli s Ježíšem, abychom se jím nechávali přetvářet, abychom Ho nechali o nás pečovat.




Žádné komentáře:

Okomentovat